Propojení modulů a datové modely
Jednotlivé moduly v BNS fungují jako samostatné části systému, ale zároveň tvoří navzájem propojený celek. Každý modul obvykle pracuje nad vlastní OLAP kostkou, která obsahuje data a výpočty specifické pro danou oblast (např. prodej, variabilní náklady nebo financování).
Aby však systém poskytoval ucelený a konzistentní pohled na výkon firmy, architektura BNS využívá dva klíčové principy:
1. Sdílené dimenze
Některé dimenze jsou společné napříč více moduly, například:
- subjektová dimenze (střediska, útvary, regiony),
- produktové dimenze,
- časová dimenze,
- případně účtová struktura.
Díky sdíleným dimenzím vidí uživatelé v různých modulech stejné struktury a členění, což výrazně zjednodušuje práci s daty i jejich porovnávání.
2. Mapovací tabulky - logické propojení mezi moduly
Pokud data z jednoho modulu vstupují do jiného (například tržby → finanční plán), používají se často mapovací tabulky. Ty umožňují převést data mezi oblastmi podle definovaných pravidel, například:
- podle produktového segmentu,
- podle účtové třídy,
- podle typu výnosu či nákladu,
- nebo podle jiných parametrů domluvených v implementaci.
Mapovací tabulky tak fungují jako „překladač“, který zajišťuje, aby data dávala smysl ve všech modulech, kde jsou využívána.
Příklad:
V modulu Prodejní výkonnost vzniknou tržby rozdělené podle produktů. Tyto produktové tržby jsou následně namapovány na konkrétní výnosové účty podle produktového segmentu. Výnosové účty pak vstupují do modulu Hospodářský výsledek, kde se spojí s odpovídajícími náklady a vytvoří tak finanční plán nebo analýzu výsledků. Díky mapovacím tabulkám tak mají oba moduly k dispozici stejná, konzistentně přenesená data - každý z nich pouze pracuje s jiným pohledem na ně.
Díky kombinaci samostatných OLAP kostek, sdílených dimenzí a promyšlených mapovacích struktur vzniká propojený datový model, který dokáže firmu zobrazit jako logicky propojený celek místo nesourodých ostrovů informací.
Každý modul má svou roli, ale teprve propojení z nich dělá celek.“